Ve tři hodiny ráno 8. 7. 2015 se nad bývalým okresem Ústí nad Orlicí přehnala letní bouře. Silný jihozápadní vítr, který doprovázel studenou frontu, byl vyzdvižen hřebenem mezi Chocní a Brandýsem nad Orlicí. Za Brandýsem se prohnal Jiskrovým a Salabovým údolím, a pokračoval dál, na severovýchod přes Nekoř, České Petrovice a Dolní Moravu. Na své cestě shazoval střechy rodinných domků a lámal lesní porosty.

V oblasti Brandýsa nad Orlicí bouře napáchal největší škody v obecních lesích obce Podlesí a v Parischových lesích, kde bylo doposud vytěženo kolem 6000 m³ kalamitního dřeva a kalamita dosud není stoprocentně zpracována.

Poškozeny byly i církevní lesy, a to v majetku Římskokatolické farnosti Brandýs nad Orlicí a Nekoř.

Obr.: Porost 708 A 03 bezprostředně po kalamitě z 8.7.2015

Dalo by se říci, že jsme měli svým způsobem štěstí, že byly kalamitou zasaženy porosty na místech, kde bylo možno použít harwestrové technologie, a tudíž jsme kalamitu poměrně rychle zpracovali. Nejvíce hmoty padlo na rovinách nad Brandýsem – tzv. Křetín, kde se opřel do porostů přepadový vítr.

Počasí však nepřestalo dělat problémy. Teploty vysoko nad třicítkou znehodnocovaly hmotu, čímž narůstaly ekonomické ztráty. Hmota, která se neodvezla do jednoho týdne od vyrobení, byla prodejná kvůli zapaření za podstatně horších finančních podmínek. Dá se říci, že jsme i toto zvládli. Sortimenty byly odváženy od nejcennějších, jako jsou oddenky a kulatina, teprve potom se odvezl agregát, nakonec vláknina.

Celkem bylo vytěženo 1150 m³ hmoty v Řkf Brandýs nad Orlicí a 150 m³ ve farnosti Nekoř, oproti celkovému odhadu cca 1000 m³.

Obr.: Plochy po zpracování kalamity z léta 2015

Vytěžením kalamitního dříví však práce nekončí. Nyní je nutno douklidit klest, změřit holiny, připravit plochy k zalesnění a hlavně zalesnit vhodnou dřevinou, aby se za nějakých 50 let situace neopakovala. Poškozené porosty byly zejména rozsáhlé stejnověké smrkové monokultury, náchylné právě na vítr, ale i sníh a hmyzí škůdce.

Poškozené porosty jsou ve 3. vegetačním stupni – dubo-bukovém, což nám říká, že by zde měl růst buk s příměsí dubu. Tuto směs bych rád částečně docílil. Brigádníci sbírají žaludy dubu zimního. Na listopad je objednaný drtič klestu, který zároveň provede přípravu půdy – tzn. promísení minerální země s hrabankou. Na návrh lesníka pana Miroslava Vodehnala a po konzultaci s odborným lesním hospodářem DLHK Ing. Pavlem Starým do tohoto substrátu provedeme na jaře síji žaludů, pokud se nám podaří nasbírat bukvice, i síji bukvic. Tyto síje jsou plánované v řadách cca 3 m od sebe. Na nejmenších holinách počítáme se zalesněním obalované jedle bělokoré, což je další dřevina, která do této oblasti patří. Zbytek zalesnění ponecháme na přírodě, neboť je zde pravděpodobnost „náletu“ semen ostatních letos plodících dřevin – borovice, modřínu a smrku. Vhodnými výchovnými zásahy bychom takto měli docílit v dospělosti směsi zpevňujících dřevin (dub, buk), s dřevinami hospodářskými a v dnešní době dobře prodejnými – smrk, borovice, modřín. V cca deseti procentech by zde měla být zastoupena dnes poměrně vzácná jedle bělokorá.

Miroslav Vodehnal

lesnický úsek Ústí nad Orlicí, Žamberk